Hudební svět i filmoví fanoušci po celém světě se konečně dočkali. Po letech spekulací, odkladů a náročného natáčení vstupuje do kin jeden z nejočekávanějších snímků této dekády – životopisné drama „Michael“. Režisér Antoine Fuqua (Training Day) se v něm pokusil o téměř nemožné: zachytit komplexní portrét muže, který definoval moderní popkulturu, ale zároveň byl neustále pronásledován kontroverzemi.
První recenze jsou venku a potvrzují jedno: tohle není jen obyčejný životopis, ale audiovizuální útok na smysly, který vás nenechá chladnými.
Zrodila se hvězda: Jaafar Jackson jako Michael
Největší otazník visel nad obsazením hlavní role. Hrát Michaela Jacksona je totiž úkol, na kterém si vylámali zuby mnozí imitátoři. Volba padla na Jaafara Jacksona, Michaelova vlastního synovce. A podle prvních ohlasů jde o geniální tah.
Kritici se shodují, že Jaafarovi v žilách koluje stejná krev a s ní i neuvěřitelná pohybová paměť. „Když se Jaafar poprvé na plátně rozjede do měsíční chůze, zapomenete, že se díváte na herce. Je to, jako by se Michael vracel z jiné dimenze,“ píše jeden z předních filmových magazínů. Jaafarovi se podařilo zachytit nejen Michaelův specifický hlas a tancování, ale především jeho dětskou zranitelnost i perfekcionismus, který ho hnal k sebezničení.
Film, který se nebojí stínů?
Velkou obavou fanoušků i skeptiků bylo, zda snímek, na kterém se podíleli správci Jacksonovy pozůstalosti, nebude jen nekritickou oslavou. První recenze naznačují, že Fuqua zvolil cestu určitého kompromisu.
- Dětství a dril: Film drsně vykresluje vztah s otcem Joem Jacksonem. Scény z nahrávacího studia Motown jsou plné potu, strachu a ambicí, které Michaelovi ukradly dětství.
- Vrcholy: Fanoušci si užijí fenomenální rekonstrukce natáčení klipu k Thrilleru nebo vystoupení na Motown 25. Zvuk v kině je podle recenzí nastaven tak, že každé luskuntí prstů a basová linka Billie Jean rezonují v celém těle.
- Kontroverze: Film se nevyhýbá ani obviněním ze zneužívání dětí a Michaelově závislosti na lécích. Někteří kritici však namítají, že tyto pasáže jsou podány optikou, která se snaží diváka spíše emocionálně naklonit na zpěvákovu stranu.
Vizuální a hudební orgie
Kameraman Robert Richardson (držitel tří Oscarů) vytvořil vizuální spektákl. Od sytých barev 70. let přes neonovou éru 80. let až po klinicky čisté a osamělé chodby ranče Neverland v 90. letech. Snímek trvá bezmála tři hodiny, ale podle prvních diváků utíká díky zběsilému tempu hudebních čísel neuvěřitelně rychle.
„Tento film neřeší otázku, zda byl Michael Jackson svatý, nebo hříšník. Ukazuje ho jako vězně svého vlastního talentu a slávy,“ shrnuje jeden z prestižních deníků.
Proč jít do kina?
„Michael“ není jen pro skalní fanoušky. Je to příběh o americkém snu, který se proměnil v izolaci, o technologické revoluci v hudbě a o ceně, kterou člověk platí za to, že je nejznámější osobou na planetě.
Pokud chcete vidět, jak se rodila historie, a zažít hudbu, která dodnes hraje v každém rádiu, ve formátu, který si zaslouží, je návštěva kina povinností. Snímek „Michael“ má totiž ambici stát se nejen kasovním trhákem, ale i vážným kandidátem na příští oscarovou sezónu.
